O plemeni

VÝCHODOEVROPSKÝ OVČÁK

Standard schválený předsednictvem RKF dne 3.4.2014 pro posuzování na území RF.

ZEMĚ PŮVODU: SSSR

PATRONACE: Rusko

DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO STANDARDU: 1.11.2002 (Věstník RKF č. 5 (44) 2003, str. 6)

POUŽITÍ: Vhodný pro pracovní využití. Rodinný pes, pes-společník.

KLASIFIKACE FCI: Skupina 1 Plemena ovčácká, pastevecká a honácká (bez švýc. past. psů).

Sekce 1 Ovčáci.

Zkoušky z výkonu jsou žádoucí.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Plemeno vznikalo v SSSR od roku 1940. Chov byl vedený za účelem získání psů co nejvhodnějších ke službě v armádě, v pohraničních útvarech, ve vojsku a orgánech vnitřní bezpečnosti a ve strážní službě národního hospodářství v různých klimatických podmínkách země. V letech 1924 až 1936 bylo do SSSR přivezeno několik nevelkých skupin německých ovčáků různého typu a kvality. Byl zadán úkol vytvořit na základě těchto jedinců nové plemeno ovčáků, více schopné použití v přírodních a klimatických podmínkách SSSR. Proto byla v chovu využita krev místních psů neznámého původu, ale žádoucího fenotypu. Výsledkem cílevědomé selekce bylo plemeno nazvané "Východoevropský ovčák". První standard byl schválený v roce 1955. Roku 2002 byl standard plemene přijat Ruskou kynologickou federací (RKF).

CELKOVÝ VZHLED: Východoevropský ovčák (VEO) je silný pes pevné stavby těla, vyšší střední výšky, obdélníkového formátu, silné ale ne hrubé kostry s dobře vyvinutým silným svalstvem. Pohlavní dimorfismus dobře vyjádřený: psi jsou silnější a masivnější než feny.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

Délka trupu je o 10-17% vyšší než výška v kohoutku.
Délka hlavy je asi 40% výšky v kohoutku.
Délka hrudních končetin od loktů k zemi je přibližně polovina kohoutkové výšky.

POVAHA/TEMPERAMENT: Povaha vyrovnaná, sebevědomá, pozorná, učenlivá; spolehlivý společník a ochránce.

HLAVA: Klínovitá, proporční k tělu (délka hlavy asi 40% kohoutkové výšky), objemná, ale ne hrubá.

MOZKOVNA: Plochá, dosti široká mezi ušima a přiměřeně hluboká.

Lebka: Plochá, se slabě vyznačenou čelní rýhou nebo bez ní. Nadočnicové oblouky mírné. Horní podélné linie lebky a tlamy rovnoběžné. Týlní hrbol málo výrazný.

Stop: Středně dlouhý, mírný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: Velká, černá.

Tlama: Klínovitá, postupně se zužuje k nosní houbě, délka tlamy zhruba polovina délky celé hlavy. Nosní hřbet rovný. Tlama nemá být špičatá.

Pysky: Ploše přilehlé, černé. Pigmentace dásní tmavá.

Čelisti/Zuby: Čelisti dobře vyvinuté, pevné, silné. Zuby velké, bílé, pevně navzájem přiléhající. Chrup úplný (42 zubů dle zubního vzorce). Skus nůžkový.

Líce: Nevýrazné, mírně okrouhlé.

Oči: Středně velké, oválné, dostatečně daleko od sebe a mírně šikmo uložené, s černými, pevně přiléhajícími víčky. Barva očí pokud možno co nejtmavší.

Uši: Středně dlouhé nebo mírně delší, tvaru rovnoramenného trojúhelníku, vztyčené, vysoko a dosti od sebe nasazené, s mírně zaoblenými špičkami. V klidu konce uší směřují mírně do stran; při vzrušení jsou nesené kolmo a navzájem rovnoběžně se špičkami směřujícími přímo vzhůru.

KRK: Svalnatý, bez laloku, mírně se rozšiřující do plecí, délka přibližně shodná s délkou hlavy. K horní linii trupu nesený v úhlu 40-45°.

TRUP: Harmonický, proporční, mírně delší, obdélníkového tvaru, dobře vyvážený.

Kohoutek: Dobře znatelný, dlouhý. Výška v kohoutku je mírně větší, než výška v kříži.

Hřbet: Pevný, široký, rovný, dlouhý.

Bedra: Krátká, široká, svalnatá, mírně klenutá.

Záď: Široká, okrouhlá, dlouhá, svalnatá, mírně šikmá.

Hrudník: V průřezu oválný, dlouhý, široký a hluboký, dolním okrajem dosahuje přibližně k loktům nebo o něco níže. Hloubka hrudníku 48-50% kohoutkové výšky psa. Žebra dostatečně klenutá.

Spodní linie a břicho: Břicho mírně vtažené.

OCAS: Nasazení ocasu v prodloužení linie zádi. Šavlovitého tvaru. V klidu spuštěný dolů, dosahuje ke hleznům nebo níže. Při vzrušení se ocas v první třetině své délky zvedá do úrovně hřbetu a dále se postupně ohýbá výše, ale nikdy se nedotýká hřbetu. Rovnoměrně pokrytý hustou srstí.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY: Rovné a rovnoběžné. Délka od loktů k zemi může být o něco větší než polovina výšky v kohoutku.

Lopatky: Střední délky, pevně přiléhající k hrudnímu koši, šikmé - k vodorovné linii postavené v úhlu 45°.

Nadloktí: Středně dlouhá, šikmá, s lopatkami svírají úhel přibližně 100°. Dobře vyvinuté svalstvo.

Lokty: Směřují přímo vzad, nejsou ani vbočené, ani vybočené.

Předloktí: Rovná a navzájem rovnoběžná.

Nadprstí: Dlouhá, silná, pružná, při pohledu zboku mírně šikmá.

Přední tlapky: Oválné, klenuté, sevřené; polštářky pevné a tmavé; drápy silné, tmavé barvy.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Při pohledu zezadu rovnoběžné, mírně až dále od sebe postavené.

Stehna: Střední délky, široká, s dobře vyvinutým svalstvem.

Kolena: Výrazně zaúhlená.

Bérce: Středně dlouhé.

Hlezna: Pevná, suchá, dobře zaúhlená.

Nárty: Silné, kolmo postavené. Paspárky mají být odstraněné.

Zadní tlapky: Oválné, klenuté, sevřené; polštářky pevné a tmavé; drápy pigmentované.

POHYB: Volný, plynulý, lehký, vyvážený, prostorný - dlouhé vykročení hrudními končetinami, silný odraz pánevními. Při pohledu zepředu i zezadu se končetiny pohybují přímo vpřed. Při zrychlení pohybu se končetiny přibližují ke střední linii; klouby obou párů končetin se volně napřimují; hřbet a bedra v pohybu pružná.

OSTRSTĚNÍ:

Srst: Dvojí, patrová: Krycí srst hustá, na pohmat tvrdá, rovná, středně dlouhá, pevně přiléhající; podsada dobře vyvinutá, hustá a měkká, obvykle světlejší než krycí srst. Srst na hlavě, vnitřní straně uší, přední straně končetin a na tlapkách a prstech krátká. Na krku poněkud delší a hustší. Na zadní straně stehen srst delší, tvoří "kalhotky".

Barva:

Černo-šedá; černo-plavá různého odstínu; černá se šedými nebo plavými znaky nad očima, na lících, na hrudi, na končetinách či jen na prstech, okolo řitního otvoru.
Celočerná ; při celočerném zbarvení je přípustná, ale ne žádoucí, menší bílá skvrna na hrudi.
Černo-šedé a černo-rezavé sedlové zbarvení s černou maskou různé intenzity.
Zbarvení se sytě žlutými znaky jsou přípustná, ale ne žádoucí.

VÝŠKA:

Žádoucí kohoutková výška: pes 67 - 72 cm, fena 62 - 67 cm.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.

VÁŽNÉ VADY:

Výrazné odchylky pohlavního dimorfismu.
Lehká, hrubá nebo masivní stavba těla; slabě vyvinuté svalstvo.
Čtvercový nebo příliš dlouhý formát.
Kohoutková výška o více než 2 cm menší, než udává standard.
Nedůvěřivá povaha.
Netypický výraz.
Kulaté, vystouplé oči; příliš světlé oči.
Chybění 2x P1.
Měkké uši; rozkleslé uši.
Ocas stočený do kruhu, srpovitý ocas, vývrtkovitě zakřivený ocas.
Slabé, křivé končetiny; nepravidelný pohyb, mimochod.
Výrazné odchylky od rovnoběžného postoje končetin; strmé nebo příliš výrazné (ostré) zaúhlení končetin.
Částečná depigmentace nosní houby.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

Agresivita nebo bázlivost.
Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
Netypičnost.
Chybění zubů (kromě 2x P1).
Odchylky od nůžkového skusu; zkřížené čelisti.
Entropium; ektropium.
Svěšené uši.
Nestandardní zbarvení.
Úplná depigmentace nosní houby.
Odlišně zbarvené oči; zákal; modré oči - jedno nebo obě.
Albinismus.
Příliš krátký ocas; bezocasost.
Kryptorchismus.
Vadné chody (překračování, křížení, vysoká akce) jsou krajně nežádoucí.
Kadeřavá srst; dlouhá či krátká srst; nedostatečná podsada.

Pozn.:

Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.
Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.

Překlad: Ing. Hana Petrusová